Bertranda

Všichni ostatní už posnídali a číšníci prostírali stoly k obědu.

"Poslyš," řekl Adam. "Tys mi chtěla něco povědět."

"Ach, ano, ovšem. Drahoušku, je to něco nepříjemného."
"Tak ven s tím."
"Víš, týká se to šeku, co ti dal papá. Nebude nám bohužel tolik platný, jak sis myslel."
"Ale miláčku, je to přece tisíc liber !"
"Jenom si jej pořádně prohlédni, poklade." Vytáhla šek z kabelky a podala mu jej přes stůl.
"Nevidím na něm žádnou závadu," řekl Adam.
"A co podpis?"
"Propána, ten starý ťulpas jej podepsal Charlie Chaplin."
"Tak vidíš, drahoušku."
"Ale nemůžeme ho požádat, aby jej přepsal ? Nemá všech pět pohromadě. Zajedu za ním dnes znovu."
"To bych nedělala, drahoušku... copak nechápaš... Ovšem, je už hodně starý a... Myslím si, že to, cos mu vykládal, se mu zřejmě zdálo podivné... chápeš, drahoušku, takže on o tobě asi usoudil, že nemáš všech pět pohromadě... Totiž... snad ten šek... byl jenom takový žert."

"Ať se propadnu... tohle je opravdu nadělení. A už se zdálo, že je všechno na nejlepší cestě... Kdy sis toho podpisu všimla, Nino ?"

"Jakmile jsi mi u Margot šek ukázal. Ale vypadal jsi tak šťastný, že jsem nechtěla nic říkat... Vypadals šťastně, víš, Adame, a tak roztomile. Myslím, že jsem se do tebe poprvé opravdu zamilovala, když jsem tě viděla tančit úplně samotného v hale."

"Ať se propadnu," opakoval Adam. "Ten starý darebák."
"Ale přece jen sis na základě toho drobet užil - nebo ne ?"
"A ty ne ?"
"Miláčku, jaktěživo mi nebylo nic tak protivné... nu, ale jen když ty jsi z toho něco měl."
"Poslyš, Nino," řekl Adam po chvíli, "tak se přece jen nemůžeme vzít."
"Ne, bohužel ne."
"To je nadělení, co?"

Později řekl: "Ten farář si patrně taky myslel, že nemám všech pět pohromadě."

A později: "Byl to vlastně docela dobrý žert, nemyslíš ?"

"Myslím, že úchvatný."

Ve vlaku řekla Nina: "Je to strašné, pomyslit, že co živa budu, už tě patrně nikdy neuvidím tančit jen tak pro sebe."

Adam se zastavil pro Ninu v jejím bytě. Měli domluveno, že spolu půjdou do kina. Řekla: "Přišels mnohem později, než jsi slíbil. Je to otrava, přijít na film pozdě."

Řekl: "Filmy jsou stejně otrava."

Chovali se k sobě docela jinak po svém nočním zážitku. Adam projevoval sklon k sobectví a malomyslnosti. Nina byl spíše vyspělá a zklamaná a zřejmě nedůtklivá. Adam začal povídat, že jak to vypadá, bude nyní muset zůstat bydlet v hotelu Shepheard až do konce života, či aspoň do konce Lottiina života, protože by se neslušelo, aby se odstěhoval bez placení.

Pak Nina řekla: "Povídej mi něco zábavného, Adame. Nesnáším tě, když nejsi zábavný."

Tak jí Adam začal vykládat o Simonu Balcairnovi a Margotině večírku. Popisoval, že viděl, jak byl Simon ve své kanceláři zpráskán bičíkem.

Nina řekla: "Ano, to je zábavné. Povídej dál."

Příběh Simonova zmrskání jim vydržel celou cestu do kina. Na film, který si Nina přála vidět, přišli hodně pozdě, a to je zase vrátilo do špatné nálady. Pak řekla Nina o filmu: "Tolik rámusu kvůli tomu, že se spolu vyspali. Pro fyzickou rozkoš bych si spíš denně zašla k zubnímu lékaři."

Adam řekl: "Příště se ti to bude líbit víc."

Nina řekla: "Příště," a dodala, že si osobuje moc velké nároky.

Adam řekl, že takto se vyjadřují jenom prostitutky.

Načež se začali opravdu hádat a vydrželi to během celého filmu a celou cestu zpátky k Nině a celou dobu, co krájela citrón a připravovala koktajl, až Adam řekl, že jestli už nepřestane, tak ji znásilní rovnou tady před krbem na jejím vlastním koberci.

A Nina pokračovala.

Ale když se Adam zase oblékal, slevila už natolik, aby připustila, že milování si snad člověk za nějakou dobu oblíbí, tak jako kouřit dýmku. Stále však ještě tvrdila, že to zpočátku moc bolí, a pochybovala, zda to stojí za to.

Zatímco čekali na výtah, začali se hádat, zda nabyté zkušenosti vůbec stojí za to. Adam řekl, že jde o nápodobu a že pro člověka je přirozené, aby byl nápodobivý, takže nabytá zkušenost je přirozená.

Přítomnost liftboyova zabránila, aby se tento spor vyřešil stejným způsobem jako první.

Z románu Vile Bodies, autor Evelyn Waugh, 1930

Křehké nádoby preložil František Jungwirth, vydal Odeon, 1973

Obr. film Bright Young Things podľa románu E. Waugha